Most

První zmínka o této obci se objevuje v roce 1040 v Kosmově Kronice české, kde se uvádí jako Pons Gnevin iuxta fluvium Bělinám (Hněvův most nad řekou Bílinou). Motiv mostu přes řeku je dnes ve znaku města a symbolizuje i jeho jméno. Král Václav I. vybudoval město na tomto strategicky výhodném místě na cestě mezi saskými horními městy a Prahou v letech 1227-1248. Nad městem nechal postavit kamenný hrad. Ten byl v letech 1651-1653 zničen. Z obchodního privilegia, které udělil městu český král Přemysl Otakar II. v roce 1273, jednoznačně vyplývá, že byl Most královským městem s právem ukládání soli, s právem, které si podrželo po mnoho staletí.

Za vlády následujících králů Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV. se Most stal prosperujícím městem. V 16. století se zde obchodovalo s obilím a vínem, přibyla hallská sůl a slanečci z Polska. Po třicetileté válce (1618-1648) ztratil Most svůj význam. Utrpěl velké škody v dobách napoleonských válek a obrovský požár v roce 1820 dokonal zkázu a z velké části město zničil. Nového významu nabyl Most teprve díky průmyslové těžbě uhlí v 19. století. Ve 20. století muselo staré město ustoupit těžbě hnědého uhlí a na protějším břehu řeky Bíliny vzniklo město nové (jen pozdně gotický kostel byl o 841 m posunut a tím zachráněn před jistou zkázou). Dnešní moderní Most je městem širokých ulic a velkoryse založené zeleně. Příkladná rekultivační činnost vytěžených prostor dává vzniknout např. nejhlubšímu jezeru v Cechách a vrací historii i život na místa,

kde probíhala intenzivní těžba hnědého uhlí v povrchových dolech. Město mezi Krušnými horami a Českým středohořím je příkladem nápaditého znovuutváření a obrany dějin.