Leisnig und Dürrweitzschen

Impozantní hrad Mildenstein vysoko nad řekou Freiberger Mulde se představuje návštěvníkům jako symbol města Leisnig. Díky své poloze a ovocným sadům nese přídomek „město na hoře, město kvetoucího stromu“. První listinná zmínka o Leisnigu se váže k roku 1046. V roce 1147 město získal císař Bedřich I. (Friedrich I. Barbarossa) jako rodinné jmění rodu Staufů (Staufi. Díky výhodné poloze na obchodní cestě se Leisnig od 13. století rozvíjel ve významné město a vlastnil celou řadu solných práv. Solné právo je zmiňováno poprvé v listinách z roku 1420. Toto právo je pravděpodobně to jediné, čím lze doložit, že stará solná cesta do Prahy vedla nedaleko odsud a procházela také sousedním Dürrweitzschenem. Pro tuto obec (v roce 1342 poprvé uváděnou jako „Wizcen“) jsou charakteristické rozsáhlé ovocné sady.

Ovocné stromy, jejichž pěstování zde má více než 800letou tradici, sem možná přinesli cisterciáčtí mniši, když v roce 1192 přišli do kláštera v Buchu. Leisnig hrál významnou roli i v německých dějinách. Již v roce 1519 se město přidalo k reformaci. Městští radní tehdy spolu s Martinem Lutherem, který ve městě pobýval v letech 1522-1523, vytvořili tzv. „pořádek v truhle“, pravidla pro spravování obecních financí.

Malebné město na řece Muldě necharakterizuje jen historické jádro a impozantní náměstí. Dějiny tu prožijeme také na hradě Mildenstein. Zde se můžeme obdivovat největší botě na světě, která symbolizuje dlouhou cechovní tradici.

Ale i v pohledném městečku Dürrweitzschen, v centru země ovocných sadů, najdete ještě stopy Staré solné stezky — zejména v hotelu „Obstland“, kde se konají akce všeho druhu.

Das ehemalige Hotel „Sachsenperle“, heute Obstland-Gasthof „Zur Alten Salzstrasse“
Foto: Harry Gatter (Inhaber)