Halle (Saale)

Jakožto univerzitní město s více než 20 000 studenty, rodiště Georga Friedricha Händela a nejdůležitější solně město středního Německa je Halle dnes městem s nejhustší sítí památek v celém státě. Tvoří ji mj. bývalé biskupské rezidence (hrady Giebichenstein a Moritzburg), Franckeova nadační škola jako jedinečný model vzdělávacího zařízení pro chudé děti ze 17. a 18. století, vědecká akademie Leopoldina, jedno z nejkrásnějších univerzitních náměstí v bývalém klášterním areálu a v neposlední řadě pět věží na ústředním náměstí „Marktplatz“.

První písemná zmínka o osadě „Halla“, tedy místě, kde se dobývá sůl, se vztahuje k roku 806, přestože se v místech dnešního náměstí „Hallmarkt“ prokazatelně získávala solanka a z ní vařila sůl již asi před 2 500 lety. Sůl přinášela městu po staletí bohatství a moc, takže Halle mělo dokonce dva nezávislé soudy, jeden městský a jeden vlastní v solivaru, řízený hrabětem von Urale zu Halle.

Solnaři v solných hutích (od 18. století nazýváni „Halloren“) se v roce 1491 v Thale zu H alle sdružili ve vůbec nejstarším sol-nařském bratrstvu, existujícím dodnes. Ve středověku vedlo z města 12 velkých solných cest do celé Evropy. Hallští solnaři prodávali sůl vyrobenou v solivaru. Získávali ji odpařováním solanky na obrovských pánvích. Prodávali ji tzv. „solným hostům“ (obchodníci a formani), kteří zajišťovali přepravu. Jednou z nejdůležitějších obchodních cest byla právě ta „stará solná“ do Prahy.